Český voláč sivý

Nově zvolená ÚOK OH má zájem novelizovat vzorník z roku 2009 a proto př. Petrovský oslovil všechny kluby, aby připravili připomínky a předložily své návrhy do komise pro standardy. Výbor klubu projednal a zaslal, níže uvedený, návrh na úpravy ve vzorníku. Výbor pojal tuto výzvu dost ze široka a tak jsme opravili nejen některé nepřesnosti ve znění, ale navrhli i rozšíření kreseb o bělopruhé a bezpruhé v kombinaci s tmahohrotou i bělohrotou a to vše i pro další dvě základní barvy, hnědou a popelavě červenou. Jsme si vědomi, že naše členská základna je omezená a šlechtění těchto variet asi dlouho zůstane dílem jednotlivců a nebo zatím jen na papíře. K tomuto kroku nás vede určitá obava, aby někde ve světě nevyšlechtili našeho siváka v barvě hnědé a popelavě červené a nestalo se z něho nové plemeno v jiné zemi a my jsme se nedostali do podobného postavení, jako chovatelé českého stváka. Věřím, že pochopíte tento krok a pokusím se osvětlit laicky podstatu tohoto kroku z pohledu genetiky. Ledový faktor Ic, tedy ta zinkově šedá, či ledová není barvou v genetickém slova smyslu. Představte si, že jde o jakýsi kabát, či sako, které se nám jeví jako zinkově šedé, či ledové. Pod ním je košile a ta u současně uznaných ČVS, má barvu černou, tedy jednu ze základních holubích barev. Proto pruhy a kaprování jsou šedočerné až černé. Pokud pod stejné sako, nebo chcete-li kabát, si veznete košili hnědou, budou pruhy i kaprování hnědé a u popelavě červené(poštovní), budou červené, ale to sako zůstane ledové. Základními barvami v holubí říši jsou černá, hnědá a popelavě červená. Jejich ředěním dostáváme celou řadu jak je obecně známe. Uvedu příklad u černé. Řada začíná černou, přes různé odtíny modré s kaprováním, následují modří pruhoví, opět s různými odstíny modři a až bezpruhé s různými odstíny. Toto není vyčerpávající a úplně, ale domnívám se, že pro pochopení to bude dostačující. A nyní text návrhu vzorníku, který byl odeslán 1.4.2011 ÚOK OH a př. Sčebel s př. Cikem jej presentovali i na setkání klubů v Litovli dne 2.4.2011.

Názvy dle ES: N – Tschechischer Eiskröpfer, F – Boulant Tchéque, A- Czech Ice Cropper.

Zařazení v　seznamu plemen ES: voláči č. 325

Původ: Česká republika

Plemenné znaky

Voláč střední velikosti se silnější, mírně vztyčenou postavou a dobrou volatostí. Vyniká typickým sivým zbarvením s　tmavými pruhy nebo kaprováním štítů křídel ve všech třech základních barvách.

Posuzování

Celkový dojem – tělesné tvary-volatost-barva opeření-kresba-barva očí-obočnice a zobák.

Exteriér

Hlava: zaoblená se širším klenutým čelem a znatelným záhlavím.

Oči: červené, obočnice užší, jemné a šedočerné.

Zobák: středně dlouhý, šíře nasazený a černý.

Ozobí: je slabě vyvinuté s　jemným popraškem.

Křídla: přilehlá k　tělu, kratší ocasu, dobře kryjí záda a nekříží se.

Ocas: je středně dlouhý, dobře složený nesený v　linii zad a nedotýká se země.

Opeření: je dobře přilehlé, husté a krátké s　bohatým pudrem.

Nohy: středně dlouhé, úměrné velikosti holuba, červené, běháky a prsty neopeřené, drábky černé. Postoj nohou mírně podkleslý v patním kloubu.

Krk: dostatečně dlouhý. Šíře a nasazení volete je shodné se šířkou hrudi a pod zobák dobře přitažené.

Barva a kresba